Když zemře blízký člověk a zanechá dům, byt nebo pozemek, čeká dědice dědické řízení. Nemusíte se ho bát – většinou jde o poměrně přehledný proces, který vede notář. Projděme si ho krok za krokem, ať víte, co vás čeká a na co se připravit.
1. Zahájení řízení – nemusíte nic podávat
Dědické řízení zahajuje soud sám, jakmile se dozví o úmrtí (informaci mu předá matrika). Soud věc přidělí notáři, který vystupuje jako soudní komisař. O tom, který notář to bude, rozhoduje rozvrh soudu podle posledního bydliště zemřelého – vybrat si ho nemůžete. U nemovitostí na Svitavsku obvykle rozhoduje Okresní soud ve Svitavách, na Orlickoústecku Okresní soud v Ústí nad Orlicí.
2. Předběžné šetření u notáře
Notář vás pozve (nebo pošle dotazník) a zjišťuje základní informace: kdo jsou dědicové, zda existuje závěť a jaký majetek a dluhy zemřelý zanechal. Hodí se mít připravené:
- úmrtní list a doklady totožnosti,
- informace o nemovitostech (adresa, katastrální území, číslo listu vlastnictví),
- přehled bankovních účtů, vozidel, případně dluhů,
- kontakty na ostatní dědice.
3. Soupis majetku a ocenění nemovitosti
Notář sestavuje soupis pozůstalosti a potřebuje znát obvyklou cenu každé nemovitosti ke dni úmrtí. Tu zpravidla dokládají sami dědicové. Zákon nevyžaduje znalecký posudek – v běžných případech stačí odhad obvyklé ceny. Posudek může být potřeba hlavně tehdy, když se dědicové na ceně neshodnou.
Na ceně záleží víc, než se zdá: počítá se z ní odměna notáře, slouží jako základ pro vyrovnání mezi dědici a může ovlivnit i daň z příjmu při pozdějším prodeji. Proto se vyplatí, aby byla reálná – ne nadsazená, ani podhodnocená. Odhad pro dědické řízení vám připravím s osobní prohlídkou, zpravidla do 5 dnů – více na stránce Ocenění nemovitosti pro dědické řízení.
4. Přijetí, nebo odmítnutí dědictví
Každý dědic se rozhoduje, zda dědictví přijme. Odmítnout ho lze ve lhůtě stanovené zákonem od chvíle, kdy vás notář o právu odmítnout poučí – obvykle jde o jeden měsíc. Odmítnutí je vhodné zvážit, pokud dluhy převyšují majetek. Pokud si nejste jisti, poraďte se s notářem nebo advokátem.
5. Dohoda dědiců, nebo rozdělení podle podílů
Je-li dědiců víc, mohou se dohodnout, kdo co získá – například že dům připadne jednomu z nich a ostatní dostanou peníze. Když se nedohodnou, nemovitost připadne dědicům do spoluvlastnictví podle jejich podílů. Jak řešit situaci, kdy se dědicové nemohou shodnout, popisuji v článku Více dědiců a jedna nemovitost.
6. Usnesení a zápis do katastru
Řízení končí usnesením soudu, které vyhotoví notář. Jakmile nabude právní moci, dědic se stává vlastníkem a zápis do katastru nemovitostí proběhne na základě usnesení – sami zpravidla nic podávat nemusíte. Teprve od zápisu můžete nemovitost bez komplikací prodat, darovat nebo zatížit hypotékou.
Jak dlouho to trvá a kolik to stojí
Jednoduché řízení bez sporů trvá obvykle několik měsíců. Odměna notáře se řídí notářským tarifem a vypočítává se z obvyklé ceny pozůstalosti. Dědická daň v Česku neexistuje, ale pozor na daň z příjmu při pozdějším prodeji a na oznámení finančnímu úřadu u dědictví nad 5 milionů Kč.
Co dál s nemovitostí?
Jakmile víte, co zdědíte, je dobré si v klidu rozmyslet další krok – nechat si ji, pronajmout, nebo prodat. Pomůže vám článek Byt nebo dům po rodičích: prodat, pronajmout, nebo nechat? A pokud se rozhodnete prodávat, postarám se o prodej zděděné nemovitosti od začátku do konce.
Článek má informativní charakter. V konkrétní situaci se řiďte pokyny notáře, případně se poraďte s advokátem nebo daňovým poradcem.
Řešíte dědictví na Svitavsku nebo Orlickoústecku? Zavolejte mi na 608 801 803 – poradím, co udělat jako první.